Navigácia
Účet hráča
Páčisatito pome...
Napísal Pele Nedeľa, 30 Január 2011 15:53
Vím, že převážně vy, nezúčastnění, netrpělivě čekáte na tuhle novinku už více jak týden. Chcete vědět naše dojmy, zážitky, historky a další detaily.
Na druhou stranu si nemyslím, že je na škodu s tím přijít s malým zpožděním. My, co jsme na sraz přijeli, máme vlastní zážitky. Ti ostatní mají zase dost času přemýšlet, zda-li dorazí na ten příští, bude-li nějaký...
Nedokážu prostřednictvím článku přesně popsat svoje dojmy z pobytu a celkovýho průběhu, takže se o to alespoň pokusím. Věřím, že mě ostatní v komentech dole doplní o haldu informací, které mi na srazu z různých důvodů utekly 
Sraz se konal v srdci Slovenska v obci Osrblie v okresu Brezno, kde se v roce 1997 pořádalo Mistrovství světa v biatlonu.
Je středa odpoledne, den před odjezdem a já prchám z práce. Mám toho ještě v plánu dost, jako koupit si filtr na foťák, novou myš do PC, základní nákup surovin na sraz (pivo, víno... však víte), sbalil si nějaký věci sebou a stihnout ještě dojet v jedenáct večer ke kamarádovi na diagnostiku auta. Večer doma jsme si nakonec s Ewkou po ICQ předali poslední pokyny na další den a já se šel pomalu, alespoň jednou v týdnu, pořádně vyspat před šestihodinovou jízdou. Ne kecám, ještě asi hodinku jsem musel na pubu otestovat novou myš, bez toho bych neusnul
Z obrázku výš jasně vyplývá, jak v Praze vypadalo čtvrteční dopoledne. Takovej pohled musí hned každýmu zvednout elán. Díky tomu jsem taky zjistil, kde se berou mraky No nic, sbalil jsem ledničku, pár hadrů, foťák a vyrazil jsem vstříc svému osudu.
Na místo jsem za tmy dorazil asi tak v šest hodin. Mezi tím co jeli ostatní pro Majkyho jsem byl omrknout první chalupu ze dvou, kterou jsme si rezervovali. I v tý polotmě bylo hned poznat, že se majitel o zahrádku i obě chalupy určitě dobře stará. Nemohl jsem se tedy dočkat, až ji uvidím zevnitř.
Interiér je vkusně zařízený ve starém stylu, kompletně vybaven vším na co si jen vzpomenete (vč. nářadí v kuchyni, satelitní televizí a internetem). Chalupa disponuje třemi koupelnami, přičemž největší z nich, s hydromasážní vanou, je veliká jako můj obývák. Prostě bomba!
Toho večera jsme ještě jeli na nádraží vyzvednout SpiriTa a mezitím přijel i tus. Celkem nás tedy zatím bylo šest (Insemi, Jeronimo, Kama, Majky, SpiriT a tus).
Na tuhle stranu (obr. výše) jsem se koukal z postele po probuzení. Škoda, že jsem to nevyfotil celý. To je jiná káva, vychutnávat si pohled na tuhle krásnou přírodu, než zjistit, že jsem zaspal do práce a hurá dopravní zácpou autem do centra. To je stejnej případ - fotkou jde těžko popsat atmosféru, která na vás dýchá skrze místní kopce a lesy. Zní to trochu jako klišé, ale je to tak. Obvykle tak nadšenej z věcí nebývám.
Naše chalupa:
Páteční oběd měl být v duchu svatomartinského svátku - pečená husa, knedlík a zelí. Místo toho se z obědu stala večeře, ale nutno konstatovat, že to bylo žrádlo! Ještě teď mám mastnou hubu. Terpve po jídle nám došlo, že jsme si zapomněli k masu a knedlíkům přidat i zelí, kterýho bylo navařeno, co do množství, zhruba pro základní školu. Zatímco se na dvakrát (cink cink cink cink ) v troubě pekly husy, šli jsme omrknout biatlonový areál nacházející se v těsné blízkosti za rohem.
V průběhu odpoledne doplnili naše řady D^alambert, Marek a náš pravidelný účastník srazů Mayhem. Přijeli právě včas, pomyslel jsem si. Někteří se totiž bez velkého přemlouvání zodpovědně chopili zodpovědné funkce, ve které bylo zapotřebí udržovat a určovat tempo pitného režimu, kvůli dehydrataci. Zvuky otevíraní plechovek a šroubování zátek všemožných Myslivců, Vodky apod. se pak nesly chalupou od brzkého rána až do večera téměř 24/7.
Musím se omluvit, že jsem se z důvodu poklesu fps nemohl večer účastnit uvítacího výboru trubky (SineQ) a V1NcEnZa, kteří dojeli vlakem někdy mezi desátou hodinou až půlnocí s 2x vyčerpanými zásobami alkoholu již během cesty. Přesto se mi podařilo vstát z mrtvých a říct jim alespoň "Hi".
Sobota byla naplánovaná tak trochu předem. Hlavním cílem byl výlet do Lesnického skanzenu v obci Čierny Balog (cca 20km). Cestou jsme se zastavili u jedné chaloupky na stráni, kde chovali tři přerostlé, avšak hubené mamuty (Irský Vlkodav). Takový veliký potvory jsem snad v životě nehladil. Když jsem se postavil na cihlu, viděl jsem jim do zadku. Pro lepší představu jsem udělal tuhle foto s Majkym:
A něco z okolí:
Abych nezapomněl, měli jsme na srazu i jednu speciální návštěvu, admina slaYer, z parfumerské společnosti Playzone. Touto cestou mu děkuju, že se za námi přijel podívat. Po několika rozhovorech už jistě ví, jak se má takový portál provozovat a jak to všechno chodí
Tím myslím zároveň končí výčet dvanácti jednotlivců, kteří jen neslibovali a opravdu přijeli.
Musím ještě zkráceně popsat jednu půlnoční historku a ostatní, co se jí účastnili, popíšou detaily v komentech.
Než jsem stačil shodit pár nepotřebných kilo o patro výš, chalupa se totálně vylidnila a já v ní zůstal sám, nevědomky, co se děje. Stačil jsem ji dvakrát venku obejít - nikdo nikde, po nikom vidu ani slechu. "Hmm divný", pomyslel jsem si, "asi šli někam chlastat do hospody, jak slibovali, a mě tu nechali. Mno nic, budu aspoň udržovat oheň v krbu..."
Zásoby alkoholu nejsou nekonečné, ztenčují se, až úplně zmizí. To ale není pro naše mistry překážka ani v půl jedný ráno ani v takový malý dědině jako je Osrblie! Padlo rozhodnutí, že obejdou celou vesnici a v domě, kde svítí dvě a více světel, zaklepou a požádají o pomoc. Mise byla skoro neúspěšná, dokonce někde potkali stejně nešťastné jedince. Nakonec se nechtíc dobouchali i na samotného majitele chaloupek v sousedství a přeci jen - flaška vodky byla na světě. Ta myslím beztak vydržela sotva jedno cigáro. Jestli bylo i druhý obíhání vesnice nemám ani potuchy, protože jsem tou dobou ulehnul k zimnímu spánku ("Nikdo to za mě ráno neodřídí"). Ráno jsem vstával jako jeden z prvních, abych vyjel co nejdřív. Nevím tedy ani co se dělo celou neděli, kromě toho, že ne všichni měli úplně bezpečnou cestu nazpět.
Určitě nejen mě, ale i vás napadne spousta věcí co se na srazu odehrála (mini LAN party apod...). K tomu nám, jak už jsem psal výš, parádně poslouží komentáře. Tohle je takovej odrazovej můstek. Ostatní moje fotky jsou k dispozici ke stažení ve fóru, určitě už je máte stažené v PC.
Chtěl bych na závěr největší dík věnovat Ewce za zorganizování tohohle skvělýho srazíku. Bez její iniciativi by se asi nic podobného nekonalo a už vůbec ne za těchto podmínek. Další dík patří všem zúčastněným za to, že přijeli ať už to měli jakkoliv daleko.
PS: tajně doufám, že jsem na tomhle místě nebyl v životě naposledy
Najsťahovanejšie súbory
Počet návštev
